ČTVRTEK 26. LISTOPADU 2026

LETOS SE POTKÁME POUZE OSOBNĚ
Letošní ročník se bude soustředit především na osobní setkání, sdílení zkušeností a názorů. Proto nebude online přenos, ale o to více prostoru bude pro diskuze a navazování nových kontaktů.
Praktické zkušenosti
Příklady z farem,
krajiny, půdy a vody z první ruky.
Prostor pro diskuzi
Sdílejte své zkušenosti
a získejte nové podněty od ostatních.
Aktuální témata
Půda, voda, počasí,
pastva, biodiverzita a mnoho dalšího.
Komunita
Setkejte se s lidmi, kterým záleží na budoucnosti zemědělství a krajiny

9:00 – 9:25 Přívítání, úvodní seznámení
9:25 – 9:55
10:00 – 10:30
10:30 – 11:00 Přestávka
11:00 – 11:45
11:45 – 12:00 Diskuze

12:30 -13:30 Oběd

13:30 – 14:00
14:00 – 14:30
14:30 – 15:00
15:00 – 15:30 Diskuze a závěr

Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. je uznávaný přírodovědec, diplomat a osobnost, která dlouhodobě ovlivňuje evropskou politiku ochrany životního prostředí. Působil jako ministr životního prostředí ČR, ředitel pro biodiverzitu a následně jako zástupce generálního ředitele pro zdraví a bezpečnost potravin v Evropské komisi.
Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. je uznávaný přírodovědec, diplomat a osobnost, která dlouhodobě ovlivňuje evropskou politiku ochrany životního prostředí. Působil jako ministr životního prostředí ČR, ředitel pro biodiverzitu a následně jako zástupce generálního ředitele pro zdraví a bezpečnost potravin v Evropské komisi. Své bohaté zkušenosti z oblasti environmentální a potravinové politiky dnes zúročuje mimo jiné jako poradce prezidenta republiky Petra Pavla pro životní prostředí a udržitelnost.

Jiří Marek je progresivní zemědělec a předseda ASZ Znojmo, který vede rodinnou Farmu Markových v Únanově u Znojma. Na statku, kde jeho rodiče v roce 1991 obnovili rodové hospodaření s kořeny sahajícími až do roku 1628, v sobě spojuje úctu k tradici s moderními inovacemi.
Jiří Marek je progresivní zemědělec a předseda ASZ Znojmo, který vede rodinnou Farmu Markových v Únanově u Znojma. Na statku, kde jeho rodiče v roce 1991 obnovili rodové hospodaření s kořeny sahajícími až do roku 1628, v sobě spojuje úctu k tradici s moderními inovacemi. Pod jeho vedením získala farma prestižní titul Farma roku 2024, a to především díky úspěšnému rozvoji regenerativního zemědělství na 400 hektarech půdy, kde pěstuje zhruba 20 plodin. Jiří Marek je průkopníkem šetrných postupů, jako je intercropping či dvoufázová sklizeň, a vedle chovu ovcí se zaměřuje na produkci prémiových RAW olejů a udržitelnou péči o jihomoravskou krajinu.

Ing. Vojtěch Honzík zasvětil celý svůj profesní život zemědělství a vzdělávání budoucích generací hospodářů. Do funkce středoškolského učitele na tehdejší Střední zemědělské technické škole v Klatovech nastoupil v září 1975. Jako oblíbený a respektovaný pedagog vyučoval stroje a zařízení, mechanizaci, pěstování rostlin a autoškolu.
Ing. Vojtěch Honzík zasvětil celý svůj profesní život zemědělství a vzdělávání budoucích generací hospodářů. Do funkce středoškolského učitele na tehdejší Střední zemědělské technické škole v Klatovech nastoupil v září 1975. Jako oblíbený a respektovaný pedagog vyučoval stroje a zařízení, mechanizaci, pěstování rostlin a autoškolu. Jeho kariéru definoval spravedlivý, férový přístup, vynikající odborné schopnosti a neúnavná energie, se kterou vždy ochotně pomáhal a radil. Za celoživotní přínos českému zemědělskému školství a vášeň pro vylepšování technik obdržel v roce 2025 pamětní medaili Plzeňského kraje u příležitosti Dne učitelů.
Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc. je celosvětově uznávaný hydrolog, geograf a jedna z nejvýraznějších osobností české vědy. Profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se do historie zapsal především jako objevitel pramenů Amazonky, za což obdržel nejvyšší státní vyznamenání Peru a právo užívat titul komtura.
Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc. je celosvětově uznávaný hydrolog, geograf a jedna z nejvýraznějších osobností české vědy. Profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se do historie zapsal především jako objevitel pramenů Amazonky, za což obdržel nejvyšší státní vyznamenání Peru a právo užívat titul komtura. Vedle vědeckých expedic do Jižní Ameriky či k sibiřskému Bajkalu se intenzivně věnuje ochraně vodních zdrojů, zvládání povodňových rizik a dopadům klimatické změny na českou krajinu. Ve své přednášce propojí široké mezioborové znalosti s možnostmi inovací a konkrétních adaptačních opatření, která mohou pomoci zemědělství i krajině čelit současným klimatickým a environmentálním výzvám.

Tomáš Kojetín vede s rodinou Farmu Struhy na Písecku, kde od roku 2010 hospodaří v čistě ekologickém režimu. Na 250 hektarech půdy se zaměřuje na regenerativní zemědělství a pěstuje pestré krmné plodiny i obiloviny pro vlastní stádo.
Tomáš Kojetín vede s rodinou Farmu Struhy na Písecku, kde od roku 2010 hospodaří v čistě ekologickém režimu. Na 250 hektarech půdy se zaměřuje na regenerativní zemědělství a pěstuje pestré krmné plodiny i obiloviny pro vlastní stádo. Rostlinná produkce plynule navazuje na chov švýcarského skotu plemene Brown Swiss a vlastní certifikovanou biomlékárnu. V ní Kojetínovi tradičními postupy zpracovávají mléko na jogurty, tvaroh či oceňované máslo. Za tento komplexní přístup k dlouhodobé péči o krajinu získalo hospodářství prestižní titul Nejlepší ekofarma roku 2026.

Ing. Marek Klíč hospodaří v ekologickém režimu na 450 hektarech v Božicích na Znojemsku. Věnuje se rostlinné i živočišné produkci a uplatňuje principy regenerativního zemědělství, zejména šetrné zpracování půdy a pěstování pestré skladby plodin.
Ing. Marek Klíč hospodaří v ekologickém režimu na 450 hektarech v Božicích na Znojemsku. Věnuje se rostlinné i živočišné produkci a uplatňuje principy regenerativního zemědělství, zejména šetrné zpracování půdy a pěstování pestré skladby plodin. Významnou část farmy zapojuje do ochrany přírody: na 17 hektarech pěstuje krmné a nektarodárné biopásy, na 62 hektarech vytváří podmínky pro čejku chocholatou a na dalších 105 hektarech podporuje možné obnovení výskytu dropa velkého. Buduje také hmyzí valy, obnovuje polní cesty, vysazuje ovocné aleje a solitérní stromy a spolupracuje na monitoringu sovy pálené a sýčka obecného. Jeho hospodaření přispívá ke zlepšování půdy, zadržování vody a návratu hmyzu, ptáků i volně žijící zvěře do zemědělské krajiny.
Průběhu celého semináře se budou účastnit také dva zkušení zemědělští poradci, paní Fedáková a pan Dyntar. Během diskuzí či přestávek budou připraveni odpovídat na vaše individuální dotazy.
Průběhu celého semináře se budou účastnit také dva zkušení zemědělští poradci, paní Fedáková a pan Dyntar. Během diskuzí či přestávek budou připraveni odpovídat na vaše individuální dotazy.
Paní Ing. Blanka Fedáková je registrovaným zemědělským poradcem. Vyučovala též na Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech.
Pan Bc. Miloš Dyntar je dlouholetý zemědělský poradce a vedoucí Oddělení příjmu žádostí a LPIS pro Plzeňský kraj.
Ignác Navrátil je právem zapomenutý herec rolí tak malých, že v obsazení často končil pod titulkem „…a další“.
Ignác Navrátil je právem zapomenutý herec rolí tak malých, že v obsazení často končil pod titulkem „…a další“. Narodil se roku 1899 jako Ignác Vrtichvost a během své kariéry se údajně potkával s hvězdami první republiky, například s Oldřichem Novým či Vlastou Burianem.
Za Pražského povstání se při útěku před německou hlídkou ukryl v branických ledárnách – tak důkladně, že zde zůstal zamrzlý několik desetiletí. Po náhodném rozmrazení nakonec našel útočiště v Divadle Komedie a od roku 2019 se díky Pražskému Tanečnímu Divadlu opět objevuje na jevišti.
Dlouhé zmražení mu způsobilo výpadky paměti i poněkud nestálý věk. Někdy je mu přes 120, jindy se cítí na padesát. Whiskey ale zásadně pije bez ledu.
Jeho kariéru nečekaně přerušilo Pražské povstání, během něhož se při útěku před německou hlídkou ukryl v branických ledárnách. Až příliš důkladně: za ledovými bloky zůstal zamrzlý několik desetiletí. Po svém náhodném rozmrazení se pokoušel vrátit do světa, kterému už příliš nerozuměl – a který si navíc kvůli své pověstně špatné paměti ani pořádně nepamatoval.
Nakonec našel útočiště v Divadle Komedie, kde ho objevilo Pražské Taneční Divadlo. Od roku 2019 se tak znovu objevuje na jevišti a další příležitost dostal také ve skečích Dobré zprávy společnosti BLÁ-BOL.
Dlouhé zmražení se na Ignácovi podepsalo především výpadky paměti a poněkud nestálým věkem. Někdy tvrdí, že mu je přes 120 let, jindy se cítí na padesát. V jednom má ale jasno: whiskey zásadně bez ledu.



Letos se uvidíme pouze osobně.
Registrace na seminář je zcela zdarma.
Vyplněním a odesláním registračního formuláře se přihlašujete k osobní účasti na semináři dne 26.11.2026.
Každý účastník se musí registrovat samostatně.
